Wilczyca/Vlčice(1983)
Kdyby po mně někdo chtěl, abych mu povyprávěl o polském filmovém hororu, cítil bych se jako panic co má jít poprvé na to. Něco o tom vím, ale profík rozhodně nejsem. Samozřejmě, viděl jsem pár známých i méně známých kousků, ale vše co si pamatuju, ať to jsou podivnosti Andrzeje Zulawského, Lokis, Golem, Dekalog a další snímky, nic z toho nebylo čistě hororového žánru. Osobně to spíš řadím do kategorie tzv. „zfetovaného“ filmu, tedy těch filmů, kdy to vypadá, že tvůrci při jejich tvorbě na něčem jeli. A podle toho vypadá i výsledné dílo, na což jsou poláci teda docela specialisti.
Vlčice je ale zcela odlišná od dosavadní polské hororové tvorby, se kterou jsem měl tu čest. On je to totiž normální horor, který v podstatě ničím nevybočuje z žánru. A to mi teda na polský film vůbec nesedí. Možná i to je ten důvod, proč je Vlčice filmem kultovním a říká se o ní, že je nejlepším polským filmovým hororem (a já si donedávna bláhově myslel, že nejlepším polským hororem je Lubie nietopierze (1986), kterýžto měl stmívání ještě před tím, než vznikla fanoušky hororu milovaná nejepičtější sága Stmívání). Ale jako vždy si to raději všechno rozpitváme, ať v tom není nepořádek a ať se podíváme na zoubek i tomu poslednímu vlkovi.
Za prvé musím říci, že úvodní titulky jsou opravdu působivé a vůbec celý začátek, do pohřbu je opravdu co se týče atmosféry hustý jako polský knír (se kterým se v téhle recenzi ještě hodněkrát potkáte). Tehdy jsem si ještě říkal, že to bude opravdu dobrý horor, připomínající staré klasické hammerovky. No jenže… o tom později. Co vás každopádně praští do očí, je hlavní hrdina. Tomu jsem celý film říkal Super Mario, protože dát mu montérky a čapku, tak může jít úplně v pohodě zašlapávat nebohé želvičky. Ó jak jsem se mýlil! Hlavní hrdina totiž hlavně vypadá jako porno matador Ron Jeremy, což je obtloustlý kudrnatý chlapík s (polským) knírem a obřím pérem, kterého můžete znát (pokud se nedíváte na porno) hlavně z Troma filmů, konkrétně jako starostu Tromaville v sérii o Toxickém avendžrovi. Tak teď si představte Rona Jeremyho v polském gotickém vlkodlačím hororu, který atmosférou a některými aspekty připomíná spíš horor upíří. Máte to? Fajn, protože pak je tady Jiří Schmitzer a taky další český herec, co hraje v takových těch komediích, však víte kdo. Samozřejmě si dělám legraci, ale přišlo mi s podivem, kolik lidí mi tam připomínalo české herce a tak si říkám, že je důležité to zmínit. Co se týče půvabu, ve filmu je samozřejmě i ona vlčice, žena kterou ztvárnila Iwona Bielska. U ní jsem pak měl další problém s obsazením, protože se spíš než na hraběnku hodila na roli hospodské, hospodské běhny, nebo prostě něco s hospodou. Působila na mě až odpudivě nepřitažlivým dojmem a její hlas na výsledném efektu moc nepřidal.
Tak jsem zprdnul herce a teď bych měl výhrady k samotnému příběhu. Jeho náplň mi totiž přišla zoufale slabá vzhledem k délce filmu. Ten nijak dlouhý není, ale přesto má mnoho hluchých míst a hodně času nabízí pouze nudu srovnatelnou s přednáškou z Teorie náboženské praxe (tenhle předmět opravdu existuje!). Když vám teď popíšu ve zkratce příběh, vůbec to tak nebude vypadat, ale opak je pravdou, příběh opravdu nestačí na stopáž. Takže, na začátku vidíme Rona Jeremyho, kterak spěchá do nějaké pastoušky, kde umírá jeho žena, protože jako dobrá katolička se rozhodla potratit a to tak blbě, že z toho umírá. Holt sbíječkou se potrat nedělá, ale to píšu jen tak, protože to čím jí onen potrat provedli se z filmu nedozvíme. Jediné co víme je to, že jí doktor nepomůže, protože je úplně na sračku. Teda ona, ne ten doktor. Maryna, tak se ta ženská jmenuje, tak ta svého manžela nenávidí, protože po ní chtěl anální sex. A tak když umírá, prokleje všechno co se hýbe a ještě u toho objímá preparovanou vlčí packu (vy jako nemáte doma preparovanou vlčí packu?!). Manželovi řekne, že si ho najde a utrhne mu genitálie, či nějaký další povedený kanadský žertík. Každopádně umře. Farář jakožto správný křesťan ji odmítá pohřbít, protože byla jiná a všechno co je jiné církev zabije, nebo se s tím nekamarádí. A tak milý zlatý Ron Jeremy aka Super Mario společně s Jiřím Schmitzerem tlačí rakev zimou. A jako bonus, pak nebohá mrtvá Maryna dostane do srdce dřevěný kolík. Prý aby pak neopruzovala. Jenže holomci nepočítali s tím, že tam budou probíhat boje, lidi po sobě budou házet granáty a další podobné špumprnákle, takže dík otřesům z výbuchů kolík jednoduše vypadne. Pak je tam spousta zjevení vlkodlaků, vůbec nevím jak je to možné, ale objeví se tam nová postava, která se jmenuje Julie, ale vypadá úplně stejně jako Maryna, jenom má jiný účes. Takže krytí něco jako Superman a Clark Kent. Hodím jiné háro a nepozná mě ani vlastní matka. Každopádně, milá Julie je taky docela pěkná svině a hlavně má dost popsané přirození, tedy pokud by penis byl pero a to by psalo. Protože za ní normálně přijede milenec a ta si to s ním rozdá, až se o patro níž třepe lustr. Zbytek už psát nemůžu, protože by to byl spoiler hodný vesnických tunerů, každopádně, ač se to tak nezdá, po většinu času sledujeme Rona Jeremyho jak chodí, mluví, spí a tak. Sem tam vezme pušku a jde na vlky, sem tam očumuje Julii. Opravdu se to nezdá, ale většinu filmu jsem se opravdu nudil, což se pozná tak, že jsem přes mobil kontroloval facebook a třikrát si pro zdraví zamasturboval, ale radši se u toho nedíval na obrazovku.
V podstatě jediné co se filmu upřít nedá je atmosféra, kterou už jsem snad zmínil. A pokud ne, tak jsem na to zapomněl. Atmosféra je ale hustá jako polský knír v nejlepších letech, zasněžené lesy, staré panské sídlo, sníh, pornoherec s pořádným mustážem a tak dále a tak dále, co vám budu povídat. Atmosféra je totiž to jediné co z Vlčice činí horor, jinak nemá dnešnímu fandovi žánru co nabídnout, protože podobné filmy se točily v Anglii a v USA už dávno před tím, než měla Iwona Bielska svou první menstruaci. Což by teda nebylo na škodu a vlastně vzhledem k československému filmu v roce 1983 můžu polákům jen závidět vzniknutí něčeho jako je Vlčice, jenže je to prostě tak, Vlčice je místy nudná jako čekání ve frontě na podporu a s tím už dnes nikdo nic neudělá. Dokonce ani sám režisér, který přivedl na plátna Vlčici znovu o sedm let později ve filmu Powrot wilczyce (Návrat Vlčice), který je prý docela strašný a osobně jsem rád, že jsem ho nemusel vidět. Je-li totiž horší než první Vlčice, musí to být jen koncentrovaná nuda.
Sakra, je potřeba zpomalit. Jak tak vidím, tak jsem se nechal trochu unést a podle toho co jsem prozatím napsal to vypadá, že Vlčice je tím nejhorším filmem co jsem kdy viděl. Tak to samozřejmě není, jen mě osobně nebavila, tak proč si z ní neudělat srandu. Jenomže ono to zase nebude tak horké, tu již zmiňovanou hororovou atmosféru má Vlčice fakt parádní a další věc co nemůžu nevyzdvihnout jsou masky. Ona zjevení jsou totiž dost působivá a nebýt tak zkušený, tak se jich možná i leknu. Další fajn věcí je to, jak Vlčice pracuje se samotným vlkodlačím tématem, není tady žádné pokousání a další klasické klišé kydy. Celé prokletí je zpracováno tak trochu jinak (ale nějak extra originálně zase ne).
Jednou z dalších věcí která mi na Vlčici vadí, je hudba. Hudbu u filmu vnímám docela silně a je to jeden z hlavních aspektů dobrého filmu. Nicméně Vlčice postrádá hudbu tam, kde bych ji já čekal. Když už se pak nějaký ten hudební motiv objeví, jen každý třetí je povedený. A to je zásadní chyba, hlavně u filmu, který se snaží stavět na celkové atmosféře. I tak ale chápu proč je film tak oblíbený a má většinou dobrá hodnocení. Jenže recenze je názor recenzenta a já musím použít tolik oblíbenou frázi: Mohlo to být lepší.