The Taking of Deborah Logan (2014)
Found Footage filmy nesnáším. Ale pak si pustím film, o kterém vím onen pověstný prd. A říkám si: „Jo, tohle je dobrý, bude to prostě horor s Alzheimerem. Docela mě to bavilo, než přišly první nadpřirozené ptákoviny, se kterými jsem se nakonec taky smířil a docela si tenhle flák užil. Babka v roli hlavního magora byla docela děsivá, nicméně docela by mě bavilo, kdyby tam fakt to nadpřirozeno nebylo a byl by to prostě jen záznam člověka s Alzheimerem, který dělá creepy věci, jakože jde ve tři ráno kopat na zahrádku. Bohužel, nestalo se. A tak jsem byl svědkem světelného skoku na linku, otevíraní oken…
Ono ačkoli mi tenhle subžánr fakt kroutí varlata, musím říct, že tenhle film použil všechny klasické propriety tak jak měl. Je prostě děsivé když jsou k vám lidi otočení zády (zdravíme čurajícího chlápka na konci Blair Witch) a lekačky tady celkem fungují. Na druhou stranu jsou tady použity v míře více než hojné i propriety, které tenhle subžánr skopávají na filmové dno a to jsou panikařící lidi a hlavně příšerně otravné zvuky, jako třeba zvonění telefonu, kdy jsem okamžitě tlumil zvuk a při každém zazvonění jsem si říkal: „ No do píči stačilo ne?“ Zvonění telefonu mě sraloo. Nicméně scéna s nahou babou u telefonní stanice je fajn a člověk co nikdy neviděl horor se i lekne.
Ale největší tahák tohohle filmu přijde až na závěr. Což je teda jedna scéna, která je ale fakt hutná. Kdybyste tuhle scénu rozdrolili a šňupli, tak fičíte minimálně šestnáct hodin a tři minuty.
Za mě po dlouhe době povedený ff.
70%